Paseka jednorožců - mezikapitola (1-2) (Elëonys)
,,Máš jen jedinou možnost,“ řekla Helga, ,,jestli chceš Sirthuse zachránit, musíš se vydat k pasece jednorožců.“
Elënia stála na místě jako přikovaná a dívala se na léčitelku s pootevřenou pusou. ,,Opravdu si myslíš, že tohle místo existuje?“ zeptala se po chvíli, ,,Jestli ano, určitě jen v pohádkách.“
,,Mýlíš se!“ oznámila ji bylinkářka. ,,Paseka jednorožců je skutečná. Musíš se tam vydat a přinést mi jeden roh, abych mohla Sirthuse vyléčit. To místo se určitě nachází někde na severozápadě.“
Elënia se zamyslela. ,,Ano, musím ho zachránit,“ podívala se do Sirhtusova obličeje, který byl slabě nažloutlý. ,,Jak dlouho ještě vydrží?“ zeptala se.
,,Myslím, že tak dva měsíce, ale bude pořád v bezvědomí. Radši si pospěš,“ řekla Helga.
,,Dobře,“ rozhodla se dívka, ,,vyrazím hned za úsvitu. Budu si ještě muset obstarat jídlo, nějaké oblečení a zbraň abych nebyla úplně bezbranná.“
,,S tím jídlem si nedělej starosti. Něco ti seženu,“ nabídla ji bylinkářka.
,,Děkuji.“
Ráno se Elënia probudila ještě do tmy. Vstala ze své dřevěné postele a šla si umýt obličej v umyvadle, které stálo v rohu pokoje. Podívala se na svůj odraz v zrcadle. Z krásných očí se jí opět řinuly slzy a stékaly po hladké tváři.
Porozhlédla se po svém pokoji. Na policích stálo několik knih vázaných v kůži. Pod nimi se třpytily různé kameny a leskly se nalezené samorosty. Dívka věděla, že tohle své království dlouho neuvidí.
Oblékla si dlouhé kalhoty, koženou vestu a na nohy si navlékla pevné boty s dvojtou podrážkou. Do ruky si vzala velkou brašnu a vydala se ven.
Venku začínalo lehce svítat. Elënia si vykračovala cestou směrem k městské bráně, kde se měla s Helgou setkat.
Bylinkářka tam už čekala. Vedle ní stál veliký grošák. U vjezdu do města stála opět horda strážných, kteří házeli pohledy směrem ke stojící postavě.
Dívka se usmála a své přítelkyni zamávala.
,,Tady máš mého koně. Ještě nikdy mě nezklamal.“ Řekla Helga a podávala Elënii kožené otěže. ,,V zavazadlech máš nějaké jídlo, pár drobných a taky dýku, která se ti tak líbila.“
Elënia jí poděkovala. ,,Co Sirthus? Zlepšilo se to s ním?“
Helga svěsila hlavu a dívka vytušila co to znamená.
,,Drž jej ještě při životě, pokusím se najít paseku co nejdřív,“ řekla Elënia. S těmito slovy vyskočila na koně a vyrazila k bráně, kterou projela rychlostí blesku. Za sebou ještě slyšela kletby strážných a Helgu, která jim hubovala.